Jaro desáté (Kryl Karel) Am9 G Am9(E) 1. Trs trn? tesá "T" a tyran tleská z tr?nu, (Am9) G Am9 je jaro desáté, jeћ voní po ocúnu, Dm9 G E plyљ prachu píљe po zdech písmena љedivá, Am9 Dm9 Am9 G Am9 F E ne píse?, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá. 2. Plá? deљt? kropí sníh, den vypráví si s Vesnou, kdo vzdechne po písních, jeћ nezrozeny zesnou, jsou léta soudci p?ísní, jimћ slzí nezbývá pro mrtvé sloky písní, jeћ nikdo nezpívá, jeћ nikdo nezpívá. 3. Tvar touhy v ?ezbách sní a ze sn? sl?vka sp?ádá, chlad sv?ta bez básní, jeћ nikdo nepostrádá, vlas bard? vzkvetl plísní jak d?eva trouchnivá nad hroby mrtvých písní, jeћ nikdo nezpívá, jeћ nikdo nezpívá. 4. Strach s tichem - dary tmy, jeћ smíchu pouљtí ћilou, a tryzna za rytmy, jeћ buљí pod mohylou, [: jen povzdech plný stesku, kdyћ zima tesá "T", k?íћ na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :]